Incest: znesvěcení pokrevního pouta

Sex matka a syn | Zdroj: MatureXtase.com

Pohlavní styk s osobou blízce příbuznou je velice ošemetná záležitost. No, vyhněme se eufemismům – pro drtivou většinu společnosti je to hnusná a zavrženíhodná zvrácenost. Přesto nás incest provází neustále od počátku věků. Najdeme ho v historických análech, slavných starověkých dramatech i v moderním pornoprůmyslu. V mnoha státech je zcela legální a Sigmund Freud v něm spatřoval lidskou přirozenost. Pokud si přečteme Starý Zákon, zjistíme, že pánubohu zas tak moc nevadí, když v ožralosti opícháte všechny své dcery. Je incest vlastně tabu? No, když se s volnomyšlenkářskou partnerkou vrátíte z divadelní adaptace Oidipa a před sexem si na pornhubu pustíte video s názvem „Dirty little slut fucked by her horny dad“, možná je na čase se nad tím zamyslet.

Proč neošukat vlastní sestru?

Snad se z toho nemusí dělat bůhví co. Vždyť je celkem sexy, ne? Neříkejte, že vás to někdy nenapadlo, vy čuňata. Ne, ale teď vážně. Chcete-li vidět, jak je incest tabuizován v přírodě, zkuste si pořídit koťata sourozence rozdílného pohlaví a nechat je spolu dospět. Některým živočišným druhům příbuzenský sex (tzv. „inbreeding“) zkrátka nevadí, zatímco jiným se hnusí. Homo sapiens sapiens patří do té druhé party – a vážně to není určeno jen morálkou. Odpor ke koitu mezi sourozenci (popř. rodiči a potomky) je z velké části vytvořen tím, že danou osobu (obvykle) důvěrně známe a byli jsme svědky jejího vývoje.

Tím nejdůležitějším faktorem je však opět ona pověstná „chemie“. Lidé, kteří jsou si z genetického hlediska podobní, se většinou eroticky odpuzují – a to hlavně čichovým vnímáním. Čím větší je naše pokrevní blízkost, tím jsme si navzájem odpornější – alespoň v ideálním případě. Takže proč si to nechceme rozdat se sestrami a matkami? Protože se nám nelíbí, jak páchnou. No není příroda kouzelná?

Incest v České republice

V Čechách je incest nezákonný. Pokud někdo neukočíruje nažhavenost k členovi rodiny, stát mu dá cca. 3 roky na vychladnutí – a to se vztahuje i na sex s nevlastními příbuznými. To však platí jen v rámci nejužších rodinných kruhů. Má-li někdo zálusk spíše na sestřenici, bratrance, tetu či strýce, není to problém. Podle moderních názorů evolučních biologů v tomto případě téměř žádná genetická rizika neexistují. Jasně, o tomhle se s nimi přít nemůžu. Jen by mě zajímalo, co by na to řekly mocné zákusy mezi sebou se množících Habsburků.

Zahraniční postoje k incestu

Ačkoliv incest je již z podstaty nechutná záležitost, některé vyspělé státy EU jsou v této problematice kupodivu velmi tolerantní. Například ve Francii, Belgii, Švýcarsku či Nizozemsku se pojmy „erotika“ a „pokrevní příbuzenstvo“ vůbec nevylučují. To samé platí v některých jihoamerických státech (např. Venezuela). A kde je situace pro milovníky incestu nevlídná? Kupodivu ve většině států USA, kde je sazba trestů poměrně vysoká – mnohde se můžete dočkat vyššího trestu než za ozbrojenou loupež. V některých případech hrozí i doživotí.

Incest není legrace

Tento článek byl sice napsán v trochu odlehčeném duchu, avšak v zásadě tu není z čeho si utahovat. Jasně, pokud se jedná o dobrovolné rozhodnutí dvou členů rodiny, je to sice špatné, ale v případě spolehlivé ochrany si oba aktéři nesou následky vlastního jednání sami. Incest má však i temnější stránku – a tou je pohlavní zneužívání nezletilého dítěte rodičem. Tato varianta je o několik úrovní odpornosti výše a není vůbec vzácná. Zanechala za sebou nesčetné množství nevyléčitelných traumat i sebevražd obětí. Zneužívaní navíc téměř se stoprocentní jistotou trpí doživotní nechutí k jakémukoliv partnerskému životu, nebo se sami mají tendenci stát sexuálními devianty. S rezervou bych tedy bral i Freudovu teorii, jež nám tvrdí, že podvědomá touha po sexu s rodičem opačného pohlaví je od přírody vlastní každému člověku.

Konec konců, nedávno byl v Austrálii odhalen kočovný incestní klan, jenž držel rozmnožování výhradně v rodinných kruzích po čtyři generace. Fotografie těch lidí bych vám nepřál vidět.