Sex mezi národy: poznávejte jiné kultury 3

Dívka s vlajkami | © Depositphotos – HASLOO

Je tady další díl našeho cestovatelského miniseriálu, kde vám přinášíme o některých cizích národech a kulturách takové informace, jaké byste rozhodně v žádném spise od Emila Holuba nebo Hanzelky a Zikmunda nevyčetli. Hodnotíme krásu, šarm a sexuální potenciál některých cizinek. Tentokrát si vezmu na paškál Korejky a Polky, a vězte, že na nich nenechám nit suchou!

Korejky

Korejky jsou zvláštní stvoření. Taková malá, plachá zvířátka. Asi to platí pro Asiatky obecně, ale nemůžu moc generalizovat, protože ze všech národů žijících na největším kontinentě mám zkušenost pouze s rodačkami z Korejského poloostrova (z té jižní části, pochopitelně).

Asi hraje velkou roli to, jestli se s nimi setkáte v jejich přirozeném prostředí (tzn. přímo v Koreji), nebo někde v cizině. Já sám jsem nikdy v Asii nebyl, ale hodně Korejek jsem potkal během svého půlročního studijního pobytu na severu Evropy. Troufám si říct, že 90% z nich by nesbalil ani ten největší donchuán – s obličejem Brada Pitta, tělem Romana Šebrleho a vyjednávacími schopnostmi Harryho Kissingera. Představte si skupinky malých, vyplašených holčiček, bojácně kulících velké tmavé oči a vyhýbajících se jakémukoli kontaktu s někým cizím. Po kolejích se neustále pohybovaly ve skupině aspoň pěti jedinců (nebo chcete-li, jedinek) a to ještě zřídkakdy, protože po většinu času setrvávaly u sebe v pokoji a pilně se učily. Absentovaly na studentských párty, jakožto všude, kde to nějakým způsobem žilo, a kde to zavánělo seznamováním. Korejští kluci nejsou o nic společenštější, jeden si musí položit otázku, jak se vlastně Korejci dávají dohromady a jak docílili toho, že jich je padesát milionů.

Ale nebojte, šance přesto existuje. Existují Korejky družné, milé a komunikativní. Pokud máte už s asociálními Korejkami nějakou zkušenost a potkáte světlou výjimku, máte stejný pocit, jako byste našli v trávě čtyřlístek; jako by vás v šest ráno vzbudil budík a vy zjistili, že je vlastně neděle; jako by vám z automatu vypadly dvě čokoládové tyčinky místo jedné. Že existují mezi Korejkami tyto světlé výjimky, za to dle mé zkušenosti může jediná věc: strávily už nějaký čas v zahraničí. Už od dětství měly nekorejskou výchovu. Jako ta jedna, již jsem poznal já – její rodiče jí dopřáli americkou chůvu, cestovali s ní, a tak například v šestnácti strávila celý rok v Indonésii.

Ve výsledku to potom vypadalo tak, že se tam milá holka suverénně bavila výbornou angličtinou se všemi Evropany. A první kluk, který ji zkusil dostat do postele – bohužel ne já, ale jeden Francouz – ji ulovil už za dva, za tři večery. A že s ní měl velmi hezkou noc, to bylo zřejmé nám všem, co jsme bydleli na koleji ve stejném patře. Totiž, zmíněná dívka navzdory tomu, že byla svým chováním a jednáním značně odlišná od svých krajanek, byla v posteli ryzí, nefalšovaná Korejka. Se vším, co si jen dokážete představit, co mají asi tyhle holky vepsané v genech. Fantasticky líbají, nepřekonatelně zvládají orální sex – a při akci vydávají hlasité zvuky. Něco jako Azarenková nebo Sharapovová, ale asi tak o 500% víc sexy. Právě kvůli tomu jsme se toho francouzského šťastlivce ani nemuseli ptát, co a jak bylo – seděli jsme ve společenské místnosti asi třicet metrů od jejich pokoje, popíjeli pivo a měli to naservírované v (zatraceně) živém přenosu.

Pozitivní ale bylo, že se mohlo o korejčiných výjimečných schopnostech v následujících měsících na vlastní kůži přesvědčit více z nás. Já to hodnotím jako jeden z nejlepších zážitků. Někdo by se mohl ohradit, že ta holka byla do větru – ale to není pravda. Byla to nezvykle chytrá holka, která se zásadně nebavila s nějakými křupany. Vzdělání a kariéra pro ni měly stejnou prioritu, jako pro její krajanky, vyznala se v umění a v literatuře. Ale zároveň to byla mladá holka a jako taková si chtěla (a uměla) svůj život dokonale užívat.

Tenhle přístup je mi u holek – nehledě na jejich národnost –  velmi sympatický.

Polky

V kategorii, kterou pracně nazývám „easy target“, Polky figurují na předních příčkách.

Je docela zajímavé, jakou přízeň Poláci vůči nám, Čechům, chovají. Těžko říci, jestli zaslouženou nebo ne – zvláště když zvážíme, že je tato přízeň většinou neopětována. Já sám jsem se s velkou chutí podepsal pod iniciativu „Chceme moře místo Polska“. Ale abych byl objektivní, Poláci – když je zrovna nepotkáte na dálnici nebo na dovolené u moře – jsou velmi přátelský, kulturní a pohostinný národ. A Polkám čeští muži imponují. Určitě je jim sympatické, že narozdíl od našich polských kolegů nemáme kulaté hlavy, takové ty řídké pískové knírky a je u nás místy vystopovatelná snaha o vkusné, elegantní oblečení.

Kromě toho, dveře polských ložnic českým mužům v posledních letech pomáhá otevřít Ivan Mládek a jeho Banjo Band. Využijte toho, že v Polsku stále ještě doznívá hysterie kolem Jožina z Bažin. Zatančete před Polkou šílený tanec Ivo Pešáta a nadšená holka z vás začne strhávat oblečení jako smyslů zbavená. Polka v posteli, to není špatná věc. Určité kouzlo Polkám upřít nejde – mají slovanský půvab, jsou energičtější a horkokrevnější než Češky a polština (alespoň mně osobně) zní ze rtů nádherné mladé dívky velmi sexy.

Polský šarm ale vždycky byl, je a bude spíš takový divoký a neohrabaný. Ten moment, kdy se vám pozastaví dech při spatření krásné ženy v nádherných, dokonale padnoucích šatech s elegantním účesem, svůdným make-upem a celkově úchvatným vzezřením prozrazujícím, že jde o dámu na úrovni – to prožijete tak možná ve Francii nebo v Itálii. Ale určitě ne v centru Lodže nebo Wałbrzychu.

A ještě něco – v Polsku vládne silnou rukou katolická církev. Myslete na to a raději si svoji kořist dopředu oťukejte. Je dost na houby začít balit nějakou půvabnou kost a investovat do ní hodně času, energie a peněz, když z ní na konec vypadne, že sex až po svatbě.

Závěr

Tak a jsme opět na konci. Snad jste si trochu rozšířili svoje cestovatelské obzory a pokud se vám tento seriál líbí, mám pro vás dobrou zprávu – ještě nekončíme. Čeká na vás minimálně ještě jeden díl.