Sado maso není pro každého

Domina s bičíkem | © Depositphotos – Syda_Productions

Sadomasochistické praktiky mnozí lidé vnímají jako věc určenou pro ty největší sexuální gurmány. V poslední době se téhle technice dostává stále větší popularity. Zpěvačka Rihanna natočila sado-maso klip, loni se všichni zbláznili do nudné knihy Padesát odstínů šedi napsané nějakou tlustou, ošklivou anglickou spisovatelkou, a prapodivné věci prý vyváděl i premiér Petr Nečas s šéfkou kabinetu a nenasytnou blonďatou nymfou s napoleonským komplexem, Janou Nagyovou.

Mě ale všechno výše uvedené jen utvrzuje v názoru, který na SM mám. Sex mě sice baví a rád zkouším nové věci – a snad můžu sebevědomě říct, že jsem toho vyzkoušel už docela dost. Sado maso v jeho ryzí podobě mi však ve sbírce neotřelých sexuálních zážitků chybí, a nehodlám na tom nic měnit.

Zrodilo se to „z per“ spisovatelů

Jenom na úvod, věděli jste, že z etymologického hlediska nemá sado maso nic společného s masem (tedy tím masem, jak jej známe z talíře)? Že je „sado“ odvozené od sadismu a ten je zase odvozen od jména markýza de Sade, slavného francouzského šlechtice a spisovatele, který si v těchto kratochvílích liboval, to ví asi každý. Mnohé z vás ale jistě překvapí, že „maso“ má vlastně dost podobný etymologický původ. I tentokrát je to odvozeno od jména a i tentokrát jde o jméno spisovatele, který této praktice zasvětil svůj (sexuální) život. Jmenoval se Leopold von Sacher-Masoch a byl to Rakušan. Snad všechny ženy, které v životě okolo sebe měl, přiměl k tomu, aby jej bily, bičovaly, zkrátka aby jej sexuálně vzrušovaly působením fyzické bolesti. Lze jen litovat, že se Sacher-Masoch narodil až dvaadvacet let po smrti legendárního markýze. Kdyby měli tihle dva pánové možnost se setkat, asi by si měli spolu hodně co povykládat.

O co jde

Všechno se to opírá o sexuální potěšení pramenící z působení bolesti jinému jedinci. Když jste sadista, tak rád tuto bolest někomu činíte, když jste masochista, tak si naopak tuto bolest rádi vychutnáváte na svém těle. Samozřejmě je nutné dodržovat nějaké meze. Sadista nesmí překročit masochistické potřeby svého submisivního partnera víc, než je tento partner schopen snést.

Důležitou součástí sexu ve stylu sado maso jsou pomůcky – bičíky a biče, plácačky, pouta, okovy, řetězy, provazy a tak dále. Objednejte BDSM pomůcky v MH sexshopu.

Proč mě to tak moc netankuje

Nechci nikomu podsouvat svůj názor, ale já myslím, že aby to člověk měl rád, musí to mít tak nějak v sobě. Pokud je k sadomasochismu odpradávna nechuť nebo odstup, asi si k tomu nejde náklonnost uměle vypěstovat. A když váš partnerský vztah prochází krizí, když máte se svojí přítelkyní nebo manželkou dlouhodobé problémy hlubšího rázu a sex vás s ní absolutně neuspokojuje, lze se jen těžko spoléhat na to, že to sado maso zachrání.

Věřím, že páry, které provozují sadomasochistické praktiky, mohou být nesmírně spokojené a mohou si ten sex úžasně užít. Ale je jisté, že to vzrušení při tomto zážitku pramení z velké důvěry, kterou k sobě oba partneři chovají. Musí mezi nimi působit hodně silná chemie. Úplně bez citů to tedy dělat nejde.

Já sám jsem vyzkoušel leccos – sex na veřejnosti, anální sex, sex na balkoně během zuřící bouřky (ohromný, neskutečný zážitek). O sadomasochismu ale vím, že pro mě moc není. Jednak mám v sobě zakořeněno pravidlo, že se ženy nebijí – nikdy bych nedokázal partnerku uhodit, a to ani v rámci hry. Zároveň by se mi ani nelíbilo nechat se bít od ní.

A pak je tady to, že většinu pomůcek, které se musí určitě za drahé peníze kupovat, považuju za balast, který na mě působí asexuálně. Bičíky, okovy, nebo nějaké zběsilé oblečky – jako, proč? Asi jsem jednoduše příliš skromný člověk, ale nepotřebuju představu submisivního otroka, jenž musí v každém slovu vyhovět panovačné dámě v latexových punčochách s maskou přes oči a jezdeckým bičíkem v ruce. Velkolepé, monumentální vzrušení dokážu prožívat například i ve chvíli, kdy se jen pohodlně válím na křesle, ujídám z pytle brambůrků a moje partnerka zatím tvoří nějakou příjemnou činnost využívajíc k tomu jisté partie situované v dolní části mého těla.

Některé prvky jsou dobré

Tím ale nechci říct, že jsou mi všechny prvky sadomasochismu vzdálené. Můžete se z nějakého důvodu zanevřít na italskou kuchyni, ale stejně si občas aspoň ty špagety dáte. Proto i já mám v téhle kategorii pár oblíbených položek.

Skvělý je podle mě šátek kolem očí. Ten oceňuje obzvláště partnerka. Miluje ten pocit, kdy nad ničím nemá kontrolu. Pocit bezbrannosti, který dokáže působit hodně vzrušivě, umí vyvolat i pouta – když se připoutáte k posteli a necháte partnerku, aby s vámi prováděla, co chce. Pokud máte dívku, která má hodně slaboduchý smysl pro humor a je schopna vás dovést až takřka k vyvrcholení, aby se pak zničehonic sbalila a s chichotem se odebrala někam do cukrárny, zatímco vy stále ležíte na lůžku připoutaní – pak bych i já přehodnotil svůj názor na bití žen. A snad bych vám i ochotně pomohl najít kontakty na nějaké spolehlivé nájemné vrahy (slyšel jsem, že na ukrajinské nebo ruské týpky není moc spoleh, nejlepší je stará dobrá sicilská škola).

Nakonec ani ta fyzická bolest nemusí být úplně od věci, často ale stačí jen slabounké podněty, tak akorát k roztočení endorfinů uvnitř těla. Docela stačí vložit partnerovi nebo partnerce prsty do úst a nechat skousnout, nebo lehce zuby zatahat za ušní lalůček.

O sado masu se v takových případech ani mluvit nedá. Ale hezké to podle mě je.