Svlékací poker: klasika, která neomrzí

Svlékací poker – Texas hold’em

Klasika všech klasik. Kdo si tohle nezahrál na střední škole během školního výletu nebo lyžařského kurzu, ten ve třídě zřejmě patřil mezi kroužek outsiderů, budižkničemů a moulů. Svlékací poker byla vždy výsada těch největších borců a nejlepších holek z každého třídního kolektivu.

Pokud jsem teď zranil něčí city, tak se omlouvám a podotýkám, že sám jsem v teenagerských letech mezi ty outsidery a mouly patřil taky. Tím pádem jsem si k této lehce erotické hře našel cestu až mnohem později. Ale čekání se vyplatilo. Tak holt spoluhráčkami (nebo chcete-li protihráčkami) při mé první hře nebyly mé drahé čtrnáctileté spolužačky bázlivě si kryjící doposud malá kůzlátka, byť ještě bezpečně chráněná podprsenkou (to je maximum, které jsou většinou dívky v tomhle věku ochotné při hře ukázat), ale spolužačky na vysoké ve věku kolem dvaceti pěti let, které v momentě, kdy začaly prohrávat, vzorně plnily pravidla hry a svlékaly se, jako by se nechumelilo. A na jejich pěkně rostlá těla se koukalo moc hezky.

Neznám jinou hru, kde by tak beze zbytku platilo coubertinovské heslo „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“. Už sama účast ve hře je obrovskou výhrou, pokud tedy seženete dobrý kolektiv hráčů. Hlavní je, aby byla zábava, aby se kvůli strachu ze ztráty každého kousku oblečení křečovitě netaktizovalo. Potom je to nuda. Aby zkrátka byli všichni uvolnění a nebrali se příliš vážně, a zároveň aby všichni dobře znali pravidla.

Všichni se musí na pravidlech dohodnout

Poslední bod není tak samozřejmý, jak se může zdát. Je docela běžné, že každý ze zájemců o hru má trochu jinou představu o svlékacím pokeru. Je potom dost hloupé, když se sobotní večer místo zábavné hry věnujete zmatené několikahodinové debatě o pravidlech.

Jednou provždy utišme všechny vzrušené hlasy a vyložme si v klidu a bez emocí, jak se svlékací poker hraje. Přináším ucelený návod, který můžete využít. Každá společnost má jiné nároky a samozřejmě nikomu nebráním, aby si pravidla podle své libosti upravil. Pokud ale ve vzduchu visí hrozba, že k vzájemnému kompromisu se svými přáteli nedospějete, potom doporučuji vykašlat se na nějaké dohadování a odehrát hru přesně tak, jak vám to za pár okamžiků vysvětlím. Je to vyzkoušené, ověřené a funguje to. Nemusíte mít obavy.

Co je třeba

Základem je správná společnost a balíček karet o 52 kartách. Potom je důležitý výběr místa, ať na to máte klid a ať je tam prostor. A dobré osvětlení, ať je pěkně vidět, když začne někdo z dámské části osazenstva prohrávat. Poslední položkou je pak výběr oblečení. Co se týče počtu kusů, měli by mít víceméně všichni rovné podmínky. Když chcete učinit hru dlouhou a dramatickou, můžete začít hrát navlečeni do zimních kabátů, šál a čepic. Většina z nás asi dá přednost svižnější hře, kdy všichni disponují pouze několika kusy oblečení.

Hrajte Texas Hold’em

Pokerových variant existuje celá řada. Texas Hold’em je ale podle mě nejlepší – je docela jednoduchá, dobře se v ní pracuje s prvkem napětí a navíc díky tomu, jak se u nás v posledních letech rychle rozmohl, se dá předpokládat, že všichni účastníci budou jeho princip znát. Kdo neumí, tomu to během pár minut vysvětlíte.

Kdy svlékat?

To je ta nejdůležitější otázka. Často byly zmatky, kdo a kdy vlastně odevzdává kus oblečení, když v každém kole ze všech hráčů většinou vyhrává pouze jeden. Přece je nesmysl, aby se svlékli všichni ostatní.

Tady se právě hodí mít nějaké zkušenosti s hraním Texas Hold’em. Férové je, když každý hráč dostane na začátku určitý počet žetonů – nesmí jich být moc, ať má hra pěkný spád. V momentě, kdy někdo přijde o všechny své žetony, může si nakoupit nové – ale pouze za kus oblečení. Můžete si to pěkně odstupňovat – tričko bude mít cenu 150 žetonů, ponožky třeba jen slabých 50. Ale kalhoty už můžou být za 200 a podprsenka za 400. Tato pravidla dávají svlékacímu pokeru tu správnou jiskru. Každý si může takticky určit, jakým způsobem se bude svlékat.

Pravidla by měla ale pamatovat také na to, že někdo má svoji hranici, již nechce překročit – rozumíte, někomu se třeba ze spodního prádla nebude chtít. Nebo jiný problém – co s hráčem (nebo, jak doufáme, hráčkou), která už odevzdala ze svého těla poslední kousek látky? Má si vzít tužku a začít luštit sudoku? Pro tyto případy svlékací poker ještě vylepšíme. Kromě kusů oblečení se můžou hráči „vykoupit“ také provedenými úkoly. Opět si to můžete odstupňovat – za 100 žetonů obyčejný úkol – třeba předvedení nějakého tanečku. Za 200 žetonů už nějaký peprnější – políbit někoho v místnosti, třeba dle výběru ostatních hráčů. A za 400 žetonů hodně chlípný úkol – to už nechám na vaší fantazii. Úkoly se přitom můžou provádět už v průběhu hry a ne jen v momentě, kdy už má účastník, jak se říká, holou zadnici.

Zrychlená varianta

Pokud chcete, aby to opravdu pěkně odsýpalo, můžete ještě použít tenhle nápad – kašlat na nějaké počítání žetonů a jednoduše stanovit, že každý hráč, který jde do showdownu (neboli závěrečné fáze každého kola, kdy si soupeři vzájemně ukazují svoje karetní kombinace) a nevyhraje, musí svléct kus oblečení nebo provést nějaký úkol.

Tak a to je vše. Přeji hodně zábavy a radosti ze hry.